Saturday, 24 June 2017

INSTA RECEPT: Zdravé banánovo-čokoládovo-oříškové muffiny

Jsem tu opět s oblíbeným typem receptů - insta receptem. Na mém instagramu je najdete ve stories, ty ale po 24 hodinách zmizí, takže si je pro vás ukládám a recept radši dávám i na blog, kde na něj můžete koukat, jak dlouho chcete :)



Tentokrát jsem měla chuť na něco čokoládového a chtěla jsem využít i svoje nové formičky na muffiny. Nakonec se všechno povedlo a já z trouby vytáhla výbornej a zdravej dezert/snídani. Jen zas tak úžasně nevypadaj. Je to proto, že jsem do těsta dala málo mouky. Mně totiž víc chutnaj ty vláčné, až skoro mokré muffiny. Pokud je ale chcete takové klasičtější nadýchanější (a i líp vypadající), přidejte víc mouky :)

Tak jdeme na to? Slibuju, že to je jednoduchý a dobrý :)

Thursday, 22 June 2017

Jak jsem konečně skočila aneb natočila jsem první video

Říká se, že když máme z něčeho strach, máme do toho skočit po hlavě - asi abychom neměli moc času na rozmýšlení. No, já se rozmejšlela docela dlouho...



Jenže jak jsem se tak rozmejšlela, čím dál tím víc to ve mně hlodalo. Chtěla jsem to zkusit! Chtěla jsem zkusit natočit video a zveřejnit ho (pro někoho něco tak normálního) Něco mi říkalo, že by mě to mohlo bavit. Jenže do toho se mi hlavou honilo: Nejseš na to dost hezká. Jsi moc stydlivá. O čem bys vlastně natáčela? Ve škole ti vždycky říkali, že máš nudnej projev. A tak dále.

Monday, 19 June 2017

Knižní koutek: Doppler byl dobrej? To jste ještě nečetli tohle...

Znáte ten pocit, když je něco tak dobrý, že nechcete, aby to skončilo? Takhle jsem se cejtila při čtení knížky Náklaďáky Volvo.  


Není to tak dávno, co jsem se tu v takové nekonvenční recenzi rozplývala nad knížkou Doppler od autora jménem Erland Loe. Všechno, co jsem do článku napsala, je pravda. Tak a teď to hezky všechno vezměte a vynásobte dvěma. Nebo rovnou deseti. A přesně taková je knížka Náklaďáky Volvo

To jsem tu recenzi vzala docela hopem, co? To bude tím, že se nechci opakovat. A hlavně, proč bych měla dlouze okecávat, že jsem z tý knihy prostě nadšená? 

Saturday, 17 June 2017

#zanormalniholky: Jaká vlastně jsem?

Prostě se měj ráda. 



No jo, ale jak se to dělá? Pro někoho je to samozřejmost, ale pro holku, co se roky nenáviděla (můj příběh o sebenenávisti a poruchách příjmu potravy najdete TADY a TADY), to není úplně jednoduchý. Ale jde to! O tom ale tenhle článek nebude, protože jak se mi povedlo mít se víc ráda, jsem už tak trochu nastínila právě v těch dvou výše zmíněnejch článcích. 

K tomuhle článku mě inspiroval projekt #zanormalniholky (mrkněte na jeho stránky nebo instagram), kterej se zabejvá snad vším, co holky trápí (především bojuje proti mediální šikaně a snaze společnosti určovat, jaký my holky vlastně máme bejt). 

Musím uznat, že když se má člověk rád, je to neskutečně osvobozující pocit. Mít se rád pro mě taky znamená, že mi na mně samotný záleží. Záleží mi na tom, jak se cítím, jestli jsem zdravá, co dělám nebo co chci dělat. A to platí i pro moje tělo. Svoje tělo mám konečně po těch letech ráda. Je totiž moje a už 22 let mi dobře slouží. Zažilo si se mnou docela těžký nemoci, který ale vždycky zvládlo, navíc jsem ho jako malá ničila s kamarádama při prohánění se na kole (těch odřenin, naraženin nebo i zlomenin!), nebo o něco později ježděním (respektive padáním!) na koni. Taky jsem ho dlouho mučila hladověním nebo naopak záchvatovým přejídáním. Přes to všechno tu ještě jsem, Žiju. Dýchám. Usmívám se. Chodím. Co víc si můžu přát?

A protože sebe a svoje tělo mám ráda, chci se k němu chovat hezky. Pro mě to neznamená chodit na manikůru a mazat se olejíčkama (nic proti :)). Podle mě se o svý tělo starám dobře, pokud mu dávám vyváženou stravu a hejbu se (přesně to jsem dřív nedělala). A s tím jde ruku v ruce i hubnutí. To tělo prostě bude na správný zacházení reagovat, hubnout, tvarovat se, nějak přirozeně se měnit. Mohla bych v touze po dokonalým těle hladovět nebo jíst jen chemický nízkokalorický věci (tak jako jsem to dělala dřív), místo toho si ale radši večer upeču výbornou, zdravou a prostě úžasnou špaldovou pizzu, protože z tý bude profitovat jak moje tělo, tak moje psychika. O tom ale zase jindy... 

Občas to ale mívá háček. To se totiž někdo ohradí, že když chci - i když přirozenou cestou - zhubnout, nemám se ráda taková, jaká jsem. 

Jenže jaká vlastně jsem? Vždyť jsem každej den jiná. Před rokem jsem byla stydlivější, před pár měsíci jsem měla o 14 kilo víc, včera jsem byla jízlivá, dneska se optimisticky usmívám na dešťový mraky, co se venku honěj za oknem. Znamená to snad, že jsem to někdy nebyla já?

 A jaká teda budu zejtra? No přece taková, jaká budu chtít! To, jaký jsme, si nejčastějc namlouváme my sami. Často do toho taky necháme kecat okolí. Vážně jste ale tak stydliví, jak si o sobě dlouho myslíte, nebo jste si to do hlavy dostali sami? A vážně si myslíte, že máte velkej zadek, nebo jste na něj začali nadávat až když vám to řekl někdo blízkej? 

Schválně se teď zastavte a zeptejte se sami sebe, jací chcete být zítra? Neptám se KÝM chcete být, protože to budete pořád vy. Máte ale nepřeberný množství možností!

Pokud tedy na sobě něco chcete změnit, směle do toho! Vůbec to nemusí být proto, že se nemáte dostatečně rádi. Znamená to, že vám na vás samotnejch záleží a nejste líný sami pro sebe (sami se sebou) něco udělat! 

Wednesday, 14 June 2017

Už je to rok aneb vzpomínám na Erasmus

Sedím doma u počítače. V Čechách. Pročítám si rok starý články, který jsou plný stylistickejch chyb, hlavně jsou ale plný vzpomínek. Krásnejch a nezapomenutelnejch.


Je to přibližně rok, co jsem se vrátila ze semestru ve Švédsku. Z úžasnýho semestru. Z krásnýho půl roku, kterej mi nezkazilo snad nic. Zpětně si uvědomuju, jak sluníčkově jsem musela ve svejch článcích nebo třeba zprávách kamarádům působit, ale ono to byla všechno pravda. A přestože se snažím bejt optimista, trochu se bojím, že tohle jen tak něco netrumfne...

Wednesday, 7 June 2017

Hubnutí s Péťou: 4. týden

Tak už je to měsíc, co hubnu pod vedením Péti z blogu blogbyp.cz . Spoustu z vás zajímalo, jestli už pozoruju nějaký pokroky. Měsíc je celkem krátká doba, na druhou stranu je dost dlouhá na to, abych nějakou alespoň malou změnu zpozorovala. A povedlo se!


Jak vlastně můj první měsíc vypadal, jste se dočetli už v prvních třech reportech (TADYTADY a TADY). Jenže to není všechno. Někteří z vás možná neví, že jsem se do hubnutí pustila už na začátku roku a za první tři měsíce jsem zhubla 12 kg (fotky a míry před a po najdete ZDE). V dubnu se mi ale váha zastavila a já začala ztrácet motivaci. A tak mi nabídnutá pomoc od Péti přišla vyloženě vhod.

I s novým jídelníčkem a tréninkovým plánem jsem se ale bála, že se nic moc měnit nebude. Někomu na začátku hubnutí kila mizí, u někoho to naopak trvá (hlavně pokud člověk předtím jedl málo a hodně špatně). U mě to navíc nebyl úplný začátek. Ale konec už s alibismem! Na novej režim si tělo očividně zvyklo a docela hezky na něj i zareagovalo...

Pocitové změny: chutě už mě nepřepadávají tak často / nejsem nafouknutá / nebolí mě hlava / nebývám už unavená / je mi volnější oblečení :) / pomalu se mi zvedá kondička

A co na to čísla?
Váha: - 2,5 kg
Pas: - 3 cm
Boky: - 3 cm
Zadek: - 2 cm
Stehno: - 1 cm

Pro někoho z vás to není žádná změna, ale já mám ze všech úbytků radost. Konečně se to zase pohlo tím správným směrem :) Zadek, moje nejproblémovější partie, jde vždycky až poslední, takže tam jsou ty centimetry vyloženě vymodelný! 

Asi by vás zajímaly i srovnávací fotky, ale ty zase dodám až po třech měsících, ať je ta změna pořádně vidět! Některý věci ale dávám na svůj instagram, tak pokud vás ta moje cesta zajímá trošku víc, mrkněte tam :)

Sunday, 4 June 2017

RECEPT: Zdravý a jednoduchý cheesecake

Jak už jsem zmiňovala v minulém článku, Péťa mi dala volnou ruku v pečení a já už měla dlouho chuť na cheesecake. Rozhodla jsem se, že si nějakou zdravou verzi sama upeču, protože mi ale žádný recept z těch, co jsem našla, nevyhovoval, smíchala jsem asi tři a vytvořila si svůj vlastní...


Vždycky chci jednoduchý jídlo ze základních potravin. A to tenhle cheesecake splňuje. Navíc se určitě výborně hodí i do diety. Možná ale nebude vyhovovat těm, co se snaží co nejvíc omezit cukr. Ti mohou použít míň medu, nebo ho úplně nahradit nějakým jiným sladidlem (podle mého množství surovin vám ale vyjde docela dost porcí tohohle výbornýho dortíku, kterej určitě nesníte celej sami, takže bych se toho medu zas tolik nebála :)).

Thursday, 1 June 2017

Když se hrdinky s pomstou nepářou

Určitě už všichni víte, že spisovatelka Jenny Han dorazí 7. října do Prahy na festival Humbook. A já se rozhodla být poctivým ambasadorem a dala jsem si za úkol všechny knížky autorů, kteří na festival dorazí, přečíst. Začala jsem tedy poslední knížkou Oko za oko, která autorce u nás vyšla a to jsem neměla dělat... Ona má totiž ta knížka pokračování, který ale nakladatelství CooBoo chystá až na druhou polovinu tohoto roku... 


Asi vám došlo, že když už se teď nemůžu dočkat dalšího dílu, kniha se mi líbila. Trochu netradičně tak hlavní sdělení všech recenzí odhaluju už na začátku, ale to snad nevadí. Vlastně tím ulehčuju práci všem těm, kteří recenzi otevřou jen aby sjeli na její konec a přečetli si hodnocení. 

A když už jsem s tím ulehčováním začala, zkusím v tom i pokračovat. Rozhodla jsem se tuhle recenzi pojmout jednoduše a výstižně - v bodech. Tak jdeme na to! :)

Pár negativních poznámek:
  • Rozjezd příběhu byl trochu pomalejší, možná to ale bylo potřeba, přece jen jde o tři samostatné (i když propletené) příběhy

Sunday, 28 May 2017

Hubnutí s Péťou: 3. týden

Už to jsou tři týdny, co hubnu podle Péti a světe div se, mě to pořád baví :)


Péťa mi minulej víkend vytvořila další verze jídelníčků, takže jsem se těšila, že zkusím nová jídla. Po prvních 14 dnech jsem věděla, co mi třeba v jídelníčku chybí, na co mám chuť a tak dál, takže tomu Péťa nový jídelníčky přizpůsobila. Nadiktovala jsem si sladký snídaně nebo třeba pizzu a to všechno jsem v novejch jídelníčkách našla. O takovým komfortu se mi ani nesnilo a nikdo jinej by se se mnou určitě takhle nemazal. Za to chci Pétě ještě jednou touhle formou poděkovat! 

Friday, 26 May 2017

INSTA RECIPE: Zdravá bublanina

V posledním článku o hubnutí s Péťou jsem psala jen o cvičení. Péťa mi ale o víkendu poslala další verze jídelníčků (o takovým komfortu se mi ani nesnilo) a v nich mám docela volnou ruku v pečení. Hned jsem tedy vymejšlela, co dobrýho si ukuchtim, až jsem narazila na tenhle recept na varecha.pravda.sk a bylo mi jasný, že tohle bude určitě trefa do černýho (dobrýho, sladkýho a zdravýho :)). A byla!


Recept jsem si poupravila k obrazu svému a celou přípravu jsem nadšeně fotodokumentovala, protože jsem doufala, že se výsledek povede a já se o tuhle dobrotu budu moct podělit s váma. A protože čtete tenhle článek, je vám jasný, že tahle zdravá bublanina byla fakt dobrá :)