Friday, 26 May 2017

INSTA RECIPE: Zdravá bublanina

V posledním článku o hubnutí s Péťou jsem psala jen o cvičení. Péťa mi ale o víkendu poslala další verze jídelníčků (o takovým komfortu se mi ani nesnilo) a v nich mám docela volnou ruku v pečení. Hned jsem tedy vymejšlela, co dobrýho si ukuchtim, až jsem narazila na tenhle recept na varecha.pravda.sk a bylo mi jasný, že tohle bude určitě trefa do černýho (dobrýho, sladkýho a zdravýho :)). A byla!


Recept jsem si poupravila k obrazu svému a celou přípravu jsem nadšeně fotodokumentovala, protože jsem doufala, že se výsledek povede a já se o tuhle dobrotu budu moct podělit s váma. A protože čtete tenhle článek, je vám jasný, že tahle zdravá bublanina byla fakt dobrá :)

Monday, 22 May 2017

Hubnutí s Péťou: 2. týden

V článku o 1. týdnu hubnutí s Péťou jsem mluvila hlavně o jídle. To se od té doby moc nezměnilo (nebyl moc čas vymýšlet nové kombinace, takže jsem se držela těch starých dobrých, který mi pořád chutnaj:)), takže se teď zaměřím víc na cvičení.



Péťa mi sestavila i tréninkový plán. Neměla moc manévrovacího prostoru, protože jsem ji poprosila, aby zatím sestavila tréninky jen na doma. V emailu mi tak přistál plán, který se skládá ze 4 tréninků týdně (+ nějaké lehké kardio s ohledem na moje protestující kolena :)), z toho 3 tréninky jsou rozdělené na partie a jeden je na celé tělo. V poslední době jsem cvičení dost flákala, takže jsem se na tréninkový plán vážně těšila, protože jsem věděla, že zrovna ten mě už konečně donutí zvednout zadek a něco dělat. Dřív jsem cvičila docela dost (jak ve fitku, tak doma podle Jillian nebo NTC), ale po pauze mi bylo jasný, že mi dá zabrat jakýkoli cvičení.

Saturday, 20 May 2017

7. října to bude pořádnej Humbook

Už mi není náct, ale přitom pořád (celkem hrdě :)) ujíždím na knížkách, který jsou primárně určený právě tý mladší kategorii čtenářů... Copak je něco špatnýho na tom, že se ráda aspoň s knížkou vrátim na střední a poprvý se zamiluju nebo uteču z domova, protože mě rodiče hrozně štvou?



Nic! Nic špatnýho na tom neni :) A jestli to máte stejně, zvu vás 7. října do MeetFactory v Praze, kde se uskuteční druhý ročník knížního festivalu Humbook. Pokud se bojíte, že na tuhle akci zapomenete, radši rovnou v události na fejsbůku zaškrtněte, že se zúčastníte. Díky tomu se navíc budete dozvídat horký novinky z humbookovýho světa :)

A proč vás tam zvu zrovna já? Protože jsem se stala ambasadorkou tohohle knižního a knihomolskýho svátku. To znamená, že se budu moct zapojit do dění kolem Humbooku, ale hlavně vás budu o všem informovat a snažit se vás na tuhle akci nalákat.

Monday, 15 May 2017

Hubnutí s Péťou: 1. týden

Před týdnem jsem nadšeně psala o tom, jak začínám hubnout s Péťou Elblovou. Týden uplynul jako voda a já jsem tady s prvním reportem. Ještě pořád jsem nadšená?


Jsem! Na nový jídelníček jsem se těšila, protože pro mě měl představovat odrazový můstek k další fázi hubnutí. Těšila jsem se na to, že budu mít nějaký pevně daný režim a budu si muset jídlo hlídat. Většině lidí tohle vadí a já na to taky nebyla zvyklá, ale ono je to na druhou stranu taky dost osvobozující - najednou jsem nemusela přemýšlet, co si dám k dalšímu jídlu, protože jsem to prostě měla dané. 

Thursday, 11 May 2017

Dva propletený životy a jedna ideologie

Riikka Pelo je právě v těchto dnech v Praze. Já ji bohužel nestihnu, ale po přečtení její knihy Náš všední život mě to docela mrzí. 

Zdroj
V poslední době se řadím k hodně pomalejm čtenářům a už si ani nepamatuju kdy naposledy jsem se do knížky ponořila tak, že bych se od ní nemohla několik hodin odtrhnout. Jak jsem si po pár prvních stránkách, který mě zrovna nenadchly, nadávala, že jsem si na recenzi vzala knihu, které má víc než 450 stran. 

Protože přeskakuju úvodní stránky knih a vrhám se rovnou na tu první, kde najdu samotnej text, nepřečetla jsem si krátkou ale důležitou zprávu. Kniha zachovává původní autorskou interpunkci. A nejen tu. Já se tak prokousávala prvníma stránkama a nestačila se divit, jak mohl redaktor takovej text vůbec pustit k tisku. Když už to bylo neúnosný, začala jsem mít podezření, že jde o záměr. Tohle by Kniha ZLIN do oběhu určitě neposlala. A taky že ne. Ty občas divně navazující věty a trošku zpřeházený slova maj svůj význam a já si na ně po tomto zjištění velmi rychle zvykla a časem si je i oblíbila. Nespisovný knihy známe všichni, ale tahle jde ještě o kus dál. 

Sunday, 7 May 2017

Začínám hubnout s @jmenujisepeta

V posledním článku jsem vám ukázala, jak vypadal můj jídelníček v posledních 4 měsících, tedy v době, kdy jsem zhubla 12 kilo. Jenže teď mi začíná úplně nový režím! 

První nákup :)

Předpokládám, že všichni už dávno znáte Péťu Elblovou z Blog by P. Já ji sleduju už dlouho. Ta holka mi je motivací, protože nejen vypadá úžasně, ale taky otevřeně mluví o svojí minulosti s poruchami příjmu potravy (ve zkratce se o její cestě dozvíte třeba z tohohle videa). I díky ní jsem se i já o svých problémech s jídlem odhodlala veřejně mluvit (TADY a TADY). To, že na sobě od začátku roku makám, už taky víte. Jenže jsem se nepochlubila, že po skvělých prvních třech měsících přišla menší krize. Za poslední měsíc jsem se neposunula nikam. Žádné přejídání neproběhlo, pořád jsem jedla v rámci možností zdravě, ale trošku povolila vůle a můj jídelníček s ní. Váha tedy stála a já věděla, že musím trochu zabrat, aby se dal celý proces zase do pohybu.

Thursday, 4 May 2017

Hubnoucí režim - jak vypadá můj jídelníček?

Po zveřejnění článku, kde rekapituluju své hubnoucí úspěchy za poslední tři měsíce (článek i s fotkami proměny zde), mi přišlo hodně zpráv, že by vás zajímalo, jak jím. Všichni víme, že zveřejňovat jídelníček společně s gramážemi je úplně zbytečné, protože je hubnutí individuální a každé tělo potřebuje něco jiného. Rozhodla jsem se to tedy pojmout trošku volněji a především pomocí fotek vám ukážu, jak tak asi teď jím... 


Snažím se jíst zdravě, vařit ze základních surovin a hlavně chci, aby byla příprava jídla co nejrychlejší. Většinou si nic nevážím a ani úplně nehlídám poměr surovin, jím prostě na co mám chuť (v rámci mezí) a jestli mám jeden den víc sacharidů a druhý den víc bílkovin mě moc netankuje :) 
Jídla tedy berte hlavně jako inspiraci. U mnoha fotek je jasně vidět, z čeho se jídlo skládá, u jiných to zběžně napíšu a vy mi dejte prosím vědět, jestli byste chtěli na něco recept :)

Všechny tyhle fotky jste mohli vidět na mém INSTAGRAMU. Některé jsou stále na profilu, spousta z nich už ale zmizela v černé díře InstaStories. Fotky jídel tam přidávám docela často, takže se můžete nechat inspirovat i tam :)

SNÍDANĚ

Mugcake + řecký jogurt, oříšky a borůvky

Sunday, 30 April 2017

Problém zvaný body-shaming


Zrovna nedávno jsem narazila na články, kde se média pozastavují nad tím, jak se známé fitnessky vysmívají ,,obyčejným" lidem, které potkaly ve fitku. Schválně si je přečtěte třeba TADY nebo TADY. Fakt, že se kolem těchto kauz strhl povyk naštěstí naznačuje, že je ještě spousta slušných lidí, stejně se nad tím ale nejde nepozastavit...

Zdroj - dailymail.co.uk


S anglickým slovním spojením „body shaming“ se můžeme nejčastěji setkat u článků o celebritách, kde se řeší, jak vypadají. Většinou se jedná o kritiku jejich vzhledu, především pak těla. Jenže tzv. body-shaming se netýká jen celebrit, najdeme ho všude. Každý den můžeme vidět, jak je něčí vzhled hodnocen, kritizován, či dokonce zostuzován. A to se děje snad ještě častěji v prostorách, kde se lidé svým tělem zabývají. 

Ve fitness centru nebo třeba v diskusích na sociálních sítích se lidé zabývají tím, jak zdokonalit své tělo. Jenže často neřeší jen ta svá těla. Na facebooku můžete denně narazit na spoustu fotek, pod kterými lidé uráží něčí vzhled. Mnohdy o tom daný člověk nemá ani tušení, protože ho prostě někdo bez jeho vědomí vyfotí a pak se mu vysmívá. Stejně tak jste si už určitě v šatně vyslechli rozhovor, ve kterém jeho účastníci pomlouvali někoho, kdo z šatny zrovna odešel, nebo se právě trápí na páse. Možná si řeknete, že na tom není nic tak hrozného. Pomlouvání tu bylo vždycky a říct svůj názor snad můžeme také, nebo ne?

Samozřejmě, že můžeme. Ale musíme si uvědomit, že naše slova mohou ovlivnit myšlení mnoha lidí. V dnešní době vám každý klade na srdce, abyste si názorů ostatních nevšímali. To se však lehce řekne a hůř udělá. Když někdo, kdo si sám sebou není úplně jistý, čte to obrovské množství hanlivých poznámek směřujících na něčí postavu, logicky se bojí, co si asi lidé (nejen ve fitku) pomyslí o něm a o jeho těle. Narazíte tak na mnoho lidí, kteří vám řeknou, že se do posilovny bojí a stydí chodit, protože nemají určitou postavu. Nejsou ještě dost hubení a osvalení, nemaj ještě ty nejnovější fitness legíny a úplně nevědí, jak na kterém stroji cvičit. Najednou se z místa, kde by na svém cíli (lepším těle) měl pracovat každý, stává místo, kam mohou chodit jen lidé, kteří už „nějak“ vypadají.

Ale ani fakt, že máte pekáč buchet na břiše, ještě neznamená, že se vás body-shaming netýká. Jen se zamyslete, kolikrát jste četli nebylo slyšeli, že někdo vypadá jako „babochlap“ nebo „už je moc svalnatý“. A to už si říkáte: „Kdo vlastně rozhoduje o tom, jak má tělo vypadat?“ Správně si asi odpovídáte, že nikdo. Jenže internet a sociální sítě dávají každému možnost, aby se vyjádřil. A to i urážlivě. Dříve probíhalo toto „pomlouvání“ v malém okruhu lidí, dnes ale může narůst do velkých rozměrů. Ideál krásy dříve určovala především televize, v poslední době se ale mluví hlavně o instagramovém ideálu krásy. Body-shaming je s ním silně spojený, protože se do něj může zapojit takřka každý. Takovéto útoky pak nezasáhnou jen pomlouvaného, ale i mnoho dalších, kteří věc sledují jen z povzdálí. Zastaňte se tedy příště člověka, který je takto veřejně urážen. Pomůžete tím nejen jemu, ale i mnoho dalším, kteří se bojí, že by je mohlo potkat něco podobného. Každé tělo je jiné a každý člověk má také jiné cíle, podpořte ho tedy, aby jich dosáhnul. Nemusí se nám každý nutně líbit, ale proč bychom zrovna my měli hodnotit, jestli takhle někdo má nebo nemá vypadat...

Wednesday, 19 April 2017

Proč je pro hubnutí důležité posilovat (vysvětleno opravdu polopatě)

,,Jééé ty se snažíš hubnout? Tak to musíš dělat hodiny kardia, viď?"
,,No, ani ne, hele..." 



Kolikrát už jste už slyšeli, že abyste podpořili hubnutí, musíte cvičit hlavně kardio? O spojení kardia a hubnutí jsou napsány miliony článků. Ať už těch odborně vypadajících, nebo takových, jaký si tu na svým blogu píšu já. Naštěstí už jich je spousta i o tom, že je posilování pro hubnutí vážně důležitý. Některý jsou ale moc odborný. Ne každýho zajímá, jak fungujou jednotlivý hormony a buňky v našem těle, někoho prostě ty biologicko-chemický-až-fyzikální kecy prostě nezajímaj a já to chápu. Ono se to totiž dá celý shrnout do jednoho řádku, kterej snad ani netřeba vysbětlovat:

Posiluješ, máš víc svalů - čím víc máš svalů, tím rychlejc spaluješ - čím rychlejc spaluješ, tím víc můžeš jíst.

No není ten konec přímo pohádkovej? Čím víc máš svalů, tím víc můžeš jíst! To už za tu námahu při posilování stojí, no ne? :)

Ale dobře, pojďme si to ještě malinko rozebrat, ať v tom máte opravdu jasno. Posilováním nabíráte svalovou hmotu. Ta na svůj chod potřebuje víc energie, než tuk. To znamená, že když budete mít víc svalů, budete potřebovat víc energie, tedy budete spalovat víc kalorií. Osvalenější tělo bude v běžném životě spalovat víc, než to méně osvalené. Pokud chcete hubnout, rychlejší spalování je přesně to, co potřebujete. Ale i pokud chcete váhu jen udržovat, tak je rychlejší metabolismus určitě příjemnou pomůckou, vždyť kdo by nechtěl víc jíst a přitom nepřibrat. Svaly vám prostě a jednoduše umožní si na talíř naložit větší porci, protože vám je pak pomůžou rychlejc spálit :) A to samozřejmě nemluvím o tom, že se díky posilování vaše tělo tvaruje. Ti, co pravidelně posilují, si většinou nestěžují na to, že jim stojí váha. Ona třeba opravdu stojí, ale posilování vám zajistí, že ty změny místo na váze uvidíte především v zrcadle! 

Tohle není článek, kde bych chtěla porovnávat, co je lepší, jestli kardio nebo posilování. Nesnažím se vám tímhle článkem kardio zakazovat. Jen říkám, proč nezanevřít na posilování :) 

A pak vám někdo ještě řekne: ,,Hlavně žádný těžký váhy, jinak ti narostou svaly a budeš vypadat jak babochlap!" Ale o tom zase příště... 

Jak už víte z minulého článku, za první 3 měsíce hubnutí se mi povedlo shodit 11 kilo. A i když všichni dobře víme, že hubnutí je především o stravě, i na fotkách je vidět, že mi to posilování (hlavně s vlastní váhou těla) taky prospělo :) 

Saturday, 15 April 2017

Když je kolem vás hned dopoledne TOO MUCH BLOOD

Divadlo
Večer. Slušný oblečení. Pocit, že jsem součástí něčeho kulturně ,,na výši".

,,Dobrý večer, vaše lístky prosím."
,,Dobrý večer, tady... Ježiš pardon, vždyť ono je dopoledne"
,,Ajo, já na to taky pořád zapomínám!"

Takhle nějak vypadal můj rozhovor s uvaděčkou v Divadle Komedie. Obě jsme se našemu přeřeku zasmály. Bylo 11 dopoledne a očividně jsem nebyla jediná, kdo si návštěvu divadelního představení spojuje s pozdějším časem. A co teprv ten nezvyk, když jsem šla do divadla s batohem? Dobře, nebyl to žádnej křiklavej sportovní batoh a kromě něj jsem byla oblečená v rámci možností slušně (ale večerní róba to taky zrovna nebyla), stejně jsem si ale přišla trošku divně. A znovu jsem se svými pocity nebyla sama, s kamarádkou jsme se usmívaly, když jsme (neslušně) poslouchaly rozhovory z řad za námi, které se nápadně podobaly našemu přemýtání nad divností toho všeho. Předpokládám, že se takhle cejtí každej, kdo se rozhodne navštívit dopolední veřejnou generálku místo následné premiéry a dalších klasicky večerních představení... Tyhle divnopocity ale naštěstí vůbec neovlivnily moje pocity přímo z představení.

ZDROJ