Friday, 21 July 2017

1/2: 5 českých fitness instagramů, které mě motivují

Jsem závislá na instagramu. A klidně to přiznám. Ale ta závislost a samotnej instagram jsou přece jen k něčemu dobrý. Našla jsem tam hned několik lidí, kteří mě určitým způsobem inspirují a motivují. Dneska vám představím ty, kteří se věnují převážně zdravému životnímu stylu.

Asi rovnou hned na začátku uvedu na pravou míru, že profily, které vám dneska představím, nejsou čistě o fitness nebo zdravém životním stylu. Inspirují mě lidé, kteří mají víc zájmů a zaměření, což možná bude dáno i tím, že za součást zdravého životního stylu považuju i fakt, že člověk neřeší celé dny jen jídlo a cvičení. 

1. @jmenujisepeta 

Tenhle seznam určitě nebude řazenej podle oblíbenosti, ale Péťa je prostě jednička - sleduju ji zdaleka nejdýl!

Teď si možná říkáte: ,,Nojo, vždyť ji jsi nemohla vynechat, když od ní máš jídelníček!" Ale věřte, že Péťa je tu především proto, jaká je. Pozitivní a usměvavá, upřímná a otevřená. Prošla si poruchami příjmu potravy a dostala se z toho. O to větší inspirací pro mě je. Když to dokázala ona, zvládnu to (snad) taky!

U Péti ale nemusíte hledat jen psychickou podporu. Tahle holka má taky nádhernou postavu, kterou nepotřebuje retušovat ani dlouho nakrucovat. To je pořádná motivace. Zároveň výborně vaří a peče, takže svým sledujícím pravidelně servíruje zdravé recepty. V neposlední řadě je taky trenérkou. Můžete na jejím profilu tedy najít i tipy a rady s tréninky a cvičením.

PS: Péťa rozjela hashtag #bojzanovytelo , kde najdete tisíce fotek související se zdravým životním stylem!

Wednesday, 19 July 2017

Potřebuju vědět, kdo je Elena Ferrante?

Obracím stránky, jednu za druhou, a po zádech mi přebíhá mráz. Jak je možný, že ta ženská dokáže do knihy napsat to, na co se já bojím třeba i jen pomyslet...



Elena Ferrante. Italka, která pobláznila svět. I mě.

Jenže mě nikdy autoři nezajímali. To jméno na obálce pro mě bylo prostě jen jméno. Maximálně pro mě mohlo znamenat určitou známku kvality. Když se mi od ,,onoho jména" už nějaká kniha líbila, ráda jsem sáhla i po další, na jejíž obálce bylo tohle jméno natištěno. Tím to pro mě končilo.

Proč autor tuhle knihu napsal? Jak ji psal? Jsou v ní nějaké autobiografické prvky? Jak přišel na tuhle nebo tamtu postavu? Tak tyhle otázky se mi hlavou nikdy nehonily. A už vůbec mě nikdy nenapadlo se ptát: Kolik je autorovi? Má rodinu? Co asi tak prožil? Proč by mě tohle mělo zajímat? Knížka je svazek stránek, na kterých je nějakej příběh (budu mluvit jen o beletrii). Jednoduchá definice. Dobrá knížka už pak nic jinýho nepotřebuje. Ten příběh by měl žít vlastním životem, ať už ho napsal kdokoli. Proto jsem sekce o autorovi vždycky přeskakovala. Až do chvíle, kdy se mi do ruky dostala Geniální přítelkyně.

Tuhle knihu jsem si koupila, protože ji četla spousta knižních blogerek, na jejichž vkus a názor já dám. Už když jsem si šla pro Geniální přítelkyni do knihkupectví jsem věděla, že jméno Elena Ferrante je pseudonym, protože to hodně lidí ve svých příspěvcích zmiňovalo. Já to brala jako prostý fakt a víc jsem se nad tím nehodlala pozastavovat. Jenže pak jsem si přečetla první díl a já najednou potřebovala vědět víc!

Nikdy dřív se mi to nestalo! Jenže je taky potřeba zmínit, že jsem nikdy dřív nečetla knížku, jako je tahle (snad jen některé dobré autobiografie by se jí mohly rovnat, ale v těch jde primárně o autora, to je trošku jiný případ). Nikdy jsem nečetla knihu, která by přesně dokázala vystihnout myšlenkové pochody a především pocity jednotlivých postav. A ty pocity jsou tak reálný! Především v hlavní postavě, Eleně, jsem se našla. Jak je možný, že autorka dokáže popsat pocity, který si já sama ani neumím přiznat? 

Tohle obdivování si ale nechám spíš do recenze. Tady bych se ráda vrátila ke svojí úvaze, jestli potřebuju vědět, kdo je Elena Ferrante. Po přečtení Geniální přítelkyně jsem poprvé otevřela stránku pojednávající o autorce. Najednou mě zajímalo, kdo stojí za touhle upřímnou a uvěřitelnou zpovědí. A tenhle můj zájem se zvětšuje s každou další přečtenou stránkou druhého dílu (Příběh nového jména). 

Jenže já narozdíl od těch detektivů, kteří se snažili zjistit Eleninu totižnost, nechci znát jméno. Nezajímá mě ani, jak vypadá nebo jestli jde vůbec o ženu. Měla bych jen pár otázek, které mi vyvstanou na mysli ve chvílích, kdy mi při čtení naskočí husí kůže:

Píšete o pocitech, které jste sama zažila? 

Jak těžký bylo si tyhle pocity přiznat a pak je přenést na papír?

Sama si totiž představuju, že by ty knihy nikdy nemohly být takhle věrohodné, kdyby autorka (autor) sama něco podobného neprožila. Zároveň si ale neumím představit, jak se dá takhle otevřeně psát o vztazích. Co jsem tak pochytila z reakcí ostatních čtenářů, i oni se často pozastavovali nad tím, jak si Elena nebere servítky. (Spoiler: vždyť Elena přiznala, že své nejlepší kamarádce přeje, aby se jí nepovedl porod!) Přestože jsem se do postavy Eleny zamilovala (možná proto, že se v ní vidím), vidím všechny její chyby. Ty, které jí dala autorka. Znám (a stejně tak ostatní čtenáři) nejtemnější kouty její osobnosti. 

Jenže příběh je psán v ich formě a je tak uvěřitelný, že si dovedu představit, jak si postavu Eleny lidé okamžitě otisknou do autorky Eleny Ferrante. A to by samozřejmě dělali i ve chvíli, kdy by autorka propojení mezi ní a knížní postavou popřela. Lidé by věřili, že Elena a Elena (možná nám tohle má něco naznačit?) jsou jedna a tatáž osoba. A možná to tak opravdu je. Jenže pak chápu, že Elena Ferrante nechce, aby si ji doslova celý svět s tímto dílem spojoval. Vždyť knihy ze série Geniální přítelkyně jsou jednou velkou a až neuvěřitelně otevřenou zpovědí... 

Jak to s autory máte vy? Zajímáte se o ně? Na co byste se případně některého autora zeptali? 
Napište mi o tom do komentářů, ráda se na to podívám zase z jiného úhlu pohledu :) 

Wednesday, 12 July 2017

Perfekcionismus aneb zdravá výživa cestou k mentální ortorexii?

Kolik článků bylo napsáno o anorexii a dalších poruchách příjmu potravy? Miliony! Vsadím se, že většina z vás ale neslyšela o ortorexii. Nebo se pletu?




Spíš ne. Něco mi ale říká, že až vám řeknu, co to ortorexie vlastně je, zjistíte, že znáte někoho, kdo touhle nemocí trpí. Možná je to někdo ve vašem okolí, snad ještě pravděpodobnější ale je, že na takového člověka narazíte na sociálních sítích. Vždyť kdo z nás v dnešní době nesleduje nějakou dokonalou fitnessku (nebo fitnessáka), která nedělá nic jiného, než řeší, co jí? 

Není nic špatnýho na tom, že se zajímáme o to, co jíme. Někteří z nás chtějí být zdravější, jiní chtějí zhubnout, další si správnou stravou vytvořit základ k nabírání svalů. Jenže všechno má své meze. I to, co zpočátku děláme jen s dobrými úmysly, se může zvrtnout. Problém je ale právě v tom, že lidi, kteří trpí ortorexií, si to právě kvůli té nálepce "zdravé" nechtějí přiznat. Vždyť jen jedí zdravě! Vždyť se jen starají o své tělo a my bychom to měli dělat taky! Jenom závidíme, že nemáme tak silnou vůli jako oni! 

Jenže ono to není zas tak zdravé, když už nemyslíte na nic jiného než na jídlo. Máte přesně vypočítaný příjem, poměr makroživin, dopředu vymyšlený jídelníček a nedovolíte si žádné vybočení. Jasně, zase si asi myslíte, že takovým lidem závidím a možná i trochu jo. Ale problém není v tom, že někdo dodržuje určitý režim. Problém je, když se ten někdo začne bát nezdravého jídla, začne si vyčítat sebemenší přešlap, navýšení příjmu, nebo se za tahle vybočení přímo trestá. V tu chvíli je člověk zajatcem vlastní mysli, otrokem zdravé stravy. Posedlost zdravou stravou vyjadřuje naprosto přesně a bez obalu, co je na téhle nemoci špatně.

Schválně se podívejte SEM na stránku vimcojim.cz, kde najdete nejen podrobnější informace o ortorexii samotné, ale také tzv. Bratmanův test, který vám pomůže zjistit, jestli sami touto poruchou netrpíte. 

Zdravý životní styl vás má bavit. Máte ho následovat proto, že pro sebe chcete udělat něco dobrýho. Není nic špatného na tom, že budete jíst celý život zdravě a mít silnou vůli, pokud ale to všechno děláte z donucení nebo strachu, to je jiná. Pak byste se opravdu měli zamyslet nad tím, jestli to je ještě pořád zdravé. Ono totiž zdravé pro tělo nemusí nutně znamenat zdravé pro duši. Psychika je taky důležitá, na to nezapomínejte! 

Saturday, 24 June 2017

INSTA RECEPT: Zdravé banánovo-čokoládovo-oříškové muffiny

Jsem tu opět s oblíbeným typem receptů - insta receptem. Na mém instagramu je najdete ve stories, ty ale po 24 hodinách zmizí, takže si je pro vás ukládám a recept radši dávám i na blog, kde na něj můžete koukat, jak dlouho chcete :)



Tentokrát jsem měla chuť na něco čokoládového a chtěla jsem využít i svoje nové formičky na muffiny. Nakonec se všechno povedlo a já z trouby vytáhla výbornej a zdravej dezert/snídani. Jen zas tak úžasně nevypadaj. Je to proto, že jsem do těsta dala málo mouky. Mně totiž víc chutnaj ty vláčné, až skoro mokré muffiny. Pokud je ale chcete takové klasičtější nadýchanější (a i líp vypadající), přidejte víc mouky :)

Tak jdeme na to? Slibuju, že to je jednoduchý a dobrý :)

Thursday, 22 June 2017

Jak jsem konečně skočila aneb natočila jsem první video

Říká se, že když máme z něčeho strach, máme do toho skočit po hlavě - asi abychom neměli moc času na rozmýšlení. No, já se rozmejšlela docela dlouho...



Jenže jak jsem se tak rozmejšlela, čím dál tím víc to ve mně hlodalo. Chtěla jsem to zkusit! Chtěla jsem zkusit natočit video a zveřejnit ho (pro někoho něco tak normálního) Něco mi říkalo, že by mě to mohlo bavit. Jenže do toho se mi hlavou honilo: Nejseš na to dost hezká. Jsi moc stydlivá. O čem bys vlastně natáčela? Ve škole ti vždycky říkali, že máš nudnej projev. A tak dále.

Monday, 19 June 2017

Knižní koutek: Doppler byl dobrej? To jste ještě nečetli tohle...

Znáte ten pocit, když je něco tak dobrý, že nechcete, aby to skončilo? Takhle jsem se cejtila při čtení knížky Náklaďáky Volvo.  


Není to tak dávno, co jsem se tu v takové nekonvenční recenzi rozplývala nad knížkou Doppler od autora jménem Erland Loe. Všechno, co jsem do článku napsala, je pravda. Tak a teď to hezky všechno vezměte a vynásobte dvěma. Nebo rovnou deseti. A přesně taková je knížka Náklaďáky Volvo

To jsem tu recenzi vzala docela hopem, co? To bude tím, že se nechci opakovat. A hlavně, proč bych měla dlouze okecávat, že jsem z tý knihy prostě nadšená? 

Saturday, 17 June 2017

#zanormalniholky: Jaká vlastně jsem?

Prostě se měj ráda. 



No jo, ale jak se to dělá? Pro někoho je to samozřejmost, ale pro holku, co se roky nenáviděla (můj příběh o sebenenávisti a poruchách příjmu potravy najdete TADY a TADY), to není úplně jednoduchý. Ale jde to! O tom ale tenhle článek nebude, protože jak se mi povedlo mít se víc ráda, jsem už tak trochu nastínila právě v těch dvou výše zmíněnejch článcích. 

K tomuhle článku mě inspiroval projekt #zanormalniholky (mrkněte na jeho stránky nebo instagram), kterej se zabejvá snad vším, co holky trápí (především bojuje proti mediální šikaně a snaze společnosti určovat, jaký my holky vlastně máme bejt). 

Musím uznat, že když se má člověk rád, je to neskutečně osvobozující pocit. Mít se rád pro mě taky znamená, že mi na mně samotný záleží. Záleží mi na tom, jak se cítím, jestli jsem zdravá, co dělám nebo co chci dělat. A to platí i pro moje tělo. Svoje tělo mám konečně po těch letech ráda. Je totiž moje a už 22 let mi dobře slouží. Zažilo si se mnou docela těžký nemoci, který ale vždycky zvládlo, navíc jsem ho jako malá ničila s kamarádama při prohánění se na kole (těch odřenin, naraženin nebo i zlomenin!), nebo o něco později ježděním (respektive padáním!) na koni. Taky jsem ho dlouho mučila hladověním nebo naopak záchvatovým přejídáním. Přes to všechno tu ještě jsem, Žiju. Dýchám. Usmívám se. Chodím. Co víc si můžu přát?

A protože sebe a svoje tělo mám ráda, chci se k němu chovat hezky. Pro mě to neznamená chodit na manikůru a mazat se olejíčkama (nic proti :)). Podle mě se o svý tělo starám dobře, pokud mu dávám vyváženou stravu a hejbu se (přesně to jsem dřív nedělala). A s tím jde ruku v ruce i hubnutí. To tělo prostě bude na správný zacházení reagovat, hubnout, tvarovat se, nějak přirozeně se měnit. Mohla bych v touze po dokonalým těle hladovět nebo jíst jen chemický nízkokalorický věci (tak jako jsem to dělala dřív), místo toho si ale radši večer upeču výbornou, zdravou a prostě úžasnou špaldovou pizzu, protože z tý bude profitovat jak moje tělo, tak moje psychika. O tom ale zase jindy... 

Občas to ale mívá háček. To se totiž někdo ohradí, že když chci - i když přirozenou cestou - zhubnout, nemám se ráda taková, jaká jsem. 

Jenže jaká vlastně jsem? Vždyť jsem každej den jiná. Před rokem jsem byla stydlivější, před pár měsíci jsem měla o 14 kilo víc, včera jsem byla jízlivá, dneska se optimisticky usmívám na dešťový mraky, co se venku honěj za oknem. Znamená to snad, že jsem to někdy nebyla já?

 A jaká teda budu zejtra? No přece taková, jaká budu chtít! To, jaký jsme, si nejčastějc namlouváme my sami. Často do toho taky necháme kecat okolí. Vážně jste ale tak stydliví, jak si o sobě dlouho myslíte, nebo jste si to do hlavy dostali sami? A vážně si myslíte, že máte velkej zadek, nebo jste na něj začali nadávat až když vám to řekl někdo blízkej? 

Schválně se teď zastavte a zeptejte se sami sebe, jací chcete být zítra? Neptám se KÝM chcete být, protože to budete pořád vy. Máte ale nepřeberný množství možností!

Pokud tedy na sobě něco chcete změnit, směle do toho! Vůbec to nemusí být proto, že se nemáte dostatečně rádi. Znamená to, že vám na vás samotnejch záleží a nejste líný sami pro sebe (sami se sebou) něco udělat! 

Wednesday, 14 June 2017

Už je to rok aneb vzpomínám na Erasmus

Sedím doma u počítače. V Čechách. Pročítám si rok starý články, který jsou plný stylistickejch chyb, hlavně jsou ale plný vzpomínek. Krásnejch a nezapomenutelnejch.


Je to přibližně rok, co jsem se vrátila ze semestru ve Švédsku. Z úžasnýho semestru. Z krásnýho půl roku, kterej mi nezkazilo snad nic. Zpětně si uvědomuju, jak sluníčkově jsem musela ve svejch článcích nebo třeba zprávách kamarádům působit, ale ono to byla všechno pravda. A přestože se snažím bejt optimista, trochu se bojím, že tohle jen tak něco netrumfne...

Wednesday, 7 June 2017

Hubnutí s Péťou: 4. týden

Tak už je to měsíc, co hubnu pod vedením Péti z blogu blogbyp.cz . Spoustu z vás zajímalo, jestli už pozoruju nějaký pokroky. Měsíc je celkem krátká doba, na druhou stranu je dost dlouhá na to, abych nějakou alespoň malou změnu zpozorovala. A povedlo se!


Jak vlastně můj první měsíc vypadal, jste se dočetli už v prvních třech reportech (TADYTADY a TADY). Jenže to není všechno. Někteří z vás možná neví, že jsem se do hubnutí pustila už na začátku roku a za první tři měsíce jsem zhubla 12 kg (fotky a míry před a po najdete ZDE). V dubnu se mi ale váha zastavila a já začala ztrácet motivaci. A tak mi nabídnutá pomoc od Péti přišla vyloženě vhod.

I s novým jídelníčkem a tréninkovým plánem jsem se ale bála, že se nic moc měnit nebude. Někomu na začátku hubnutí kila mizí, u někoho to naopak trvá (hlavně pokud člověk předtím jedl málo a hodně špatně). U mě to navíc nebyl úplný začátek. Ale konec už s alibismem! Na novej režim si tělo očividně zvyklo a docela hezky na něj i zareagovalo...

Pocitové změny: chutě už mě nepřepadávají tak často / nejsem nafouknutá / nebolí mě hlava / nebývám už unavená / je mi volnější oblečení :) / pomalu se mi zvedá kondička

A co na to čísla?
Váha: - 2,5 kg
Pas: - 3 cm
Boky: - 3 cm
Zadek: - 2 cm
Stehno: - 1 cm

Pro někoho z vás to není žádná změna, ale já mám ze všech úbytků radost. Konečně se to zase pohlo tím správným směrem :) Zadek, moje nejproblémovější partie, jde vždycky až poslední, takže tam jsou ty centimetry vyloženě vymodelný! 

Asi by vás zajímaly i srovnávací fotky, ale ty zase dodám až po třech měsících, ať je ta změna pořádně vidět! Některý věci ale dávám na svůj instagram, tak pokud vás ta moje cesta zajímá trošku víc, mrkněte tam :)

Sunday, 4 June 2017

RECEPT: Zdravý a jednoduchý cheesecake

Jak už jsem zmiňovala v minulém článku, Péťa mi dala volnou ruku v pečení a já už měla dlouho chuť na cheesecake. Rozhodla jsem se, že si nějakou zdravou verzi sama upeču, protože mi ale žádný recept z těch, co jsem našla, nevyhovoval, smíchala jsem asi tři a vytvořila si svůj vlastní...


Vždycky chci jednoduchý jídlo ze základních potravin. A to tenhle cheesecake splňuje. Navíc se určitě výborně hodí i do diety. Možná ale nebude vyhovovat těm, co se snaží co nejvíc omezit cukr. Ti mohou použít míň medu, nebo ho úplně nahradit nějakým jiným sladidlem (podle mého množství surovin vám ale vyjde docela dost porcí tohohle výbornýho dortíku, kterej určitě nesníte celej sami, takže bych se toho medu zas tolik nebála :)).

Thursday, 1 June 2017

Když se hrdinky s pomstou nepářou

Určitě už všichni víte, že spisovatelka Jenny Han dorazí 7. října do Prahy na festival Humbook. A já se rozhodla být poctivým ambasadorem a dala jsem si za úkol všechny knížky autorů, kteří na festival dorazí, přečíst. Začala jsem tedy poslední knížkou Oko za oko, která autorce u nás vyšla a to jsem neměla dělat... Ona má totiž ta knížka pokračování, který ale nakladatelství CooBoo chystá až na druhou polovinu tohoto roku... 


Asi vám došlo, že když už se teď nemůžu dočkat dalšího dílu, kniha se mi líbila. Trochu netradičně tak hlavní sdělení všech recenzí odhaluju už na začátku, ale to snad nevadí. Vlastně tím ulehčuju práci všem těm, kteří recenzi otevřou jen aby sjeli na její konec a přečetli si hodnocení. 

A když už jsem s tím ulehčováním začala, zkusím v tom i pokračovat. Rozhodla jsem se tuhle recenzi pojmout jednoduše a výstižně - v bodech. Tak jdeme na to! :)

Pár negativních poznámek:
  • Rozjezd příběhu byl trochu pomalejší, možná to ale bylo potřeba, přece jen jde o tři samostatné (i když propletené) příběhy

Sunday, 28 May 2017

Hubnutí s Péťou: 3. týden

Už to jsou tři týdny, co hubnu podle Péti a světe div se, mě to pořád baví :)


Péťa mi minulej víkend vytvořila další verze jídelníčků, takže jsem se těšila, že zkusím nová jídla. Po prvních 14 dnech jsem věděla, co mi třeba v jídelníčku chybí, na co mám chuť a tak dál, takže tomu Péťa nový jídelníčky přizpůsobila. Nadiktovala jsem si sladký snídaně nebo třeba pizzu a to všechno jsem v novejch jídelníčkách našla. O takovým komfortu se mi ani nesnilo a nikdo jinej by se se mnou určitě takhle nemazal. Za to chci Pétě ještě jednou touhle formou poděkovat! 

Friday, 26 May 2017

INSTA RECIPE: Zdravá bublanina

V posledním článku o hubnutí s Péťou jsem psala jen o cvičení. Péťa mi ale o víkendu poslala další verze jídelníčků (o takovým komfortu se mi ani nesnilo) a v nich mám docela volnou ruku v pečení. Hned jsem tedy vymejšlela, co dobrýho si ukuchtim, až jsem narazila na tenhle recept na varecha.pravda.sk a bylo mi jasný, že tohle bude určitě trefa do černýho (dobrýho, sladkýho a zdravýho :)). A byla!


Recept jsem si poupravila k obrazu svému a celou přípravu jsem nadšeně fotodokumentovala, protože jsem doufala, že se výsledek povede a já se o tuhle dobrotu budu moct podělit s váma. A protože čtete tenhle článek, je vám jasný, že tahle zdravá bublanina byla fakt dobrá :)

Monday, 22 May 2017

Hubnutí s Péťou: 2. týden

V článku o 1. týdnu hubnutí s Péťou jsem mluvila hlavně o jídle. To se od té doby moc nezměnilo (nebyl moc čas vymýšlet nové kombinace, takže jsem se držela těch starých dobrých, který mi pořád chutnaj:)), takže se teď zaměřím víc na cvičení.



Péťa mi sestavila i tréninkový plán. Neměla moc manévrovacího prostoru, protože jsem ji poprosila, aby zatím sestavila tréninky jen na doma. V emailu mi tak přistál plán, který se skládá ze 4 tréninků týdně (+ nějaké lehké kardio s ohledem na moje protestující kolena :)), z toho 3 tréninky jsou rozdělené na partie a jeden je na celé tělo. V poslední době jsem cvičení dost flákala, takže jsem se na tréninkový plán vážně těšila, protože jsem věděla, že zrovna ten mě už konečně donutí zvednout zadek a něco dělat. Dřív jsem cvičila docela dost (jak ve fitku, tak doma podle Jillian nebo NTC), ale po pauze mi bylo jasný, že mi dá zabrat jakýkoli cvičení.

Saturday, 20 May 2017

7. října to bude pořádnej Humbook

Už mi není náct, ale přitom pořád (celkem hrdě :)) ujíždím na knížkách, který jsou primárně určený právě tý mladší kategorii čtenářů... Copak je něco špatnýho na tom, že se ráda aspoň s knížkou vrátim na střední a poprvý se zamiluju nebo uteču z domova, protože mě rodiče hrozně štvou?



Nic! Nic špatnýho na tom neni :) A jestli to máte stejně, zvu vás 7. října do MeetFactory v Praze, kde se uskuteční druhý ročník knížního festivalu Humbook. Pokud se bojíte, že na tuhle akci zapomenete, radši rovnou v události na fejsbůku zaškrtněte, že se zúčastníte. Díky tomu se navíc budete dozvídat horký novinky z humbookovýho světa :)

A proč vás tam zvu zrovna já? Protože jsem se stala ambasadorkou tohohle knižního a knihomolskýho svátku. To znamená, že se budu moct zapojit do dění kolem Humbooku, ale hlavně vás budu o všem informovat a snažit se vás na tuhle akci nalákat.

Monday, 15 May 2017

Hubnutí s Péťou: 1. týden

Před týdnem jsem nadšeně psala o tom, jak začínám hubnout s Péťou Elblovou. Týden uplynul jako voda a já jsem tady s prvním reportem. Ještě pořád jsem nadšená?


Jsem! Na nový jídelníček jsem se těšila, protože pro mě měl představovat odrazový můstek k další fázi hubnutí. Těšila jsem se na to, že budu mít nějaký pevně daný režim a budu si muset jídlo hlídat. Většině lidí tohle vadí a já na to taky nebyla zvyklá, ale ono je to na druhou stranu taky dost osvobozující - najednou jsem nemusela přemýšlet, co si dám k dalšímu jídlu, protože jsem to prostě měla dané. 

Thursday, 11 May 2017

Dva propletený životy a jedna ideologie

Riikka Pelo je právě v těchto dnech v Praze. Já ji bohužel nestihnu, ale po přečtení její knihy Náš všední život mě to docela mrzí. 

Zdroj
V poslední době se řadím k hodně pomalejm čtenářům a už si ani nepamatuju kdy naposledy jsem se do knížky ponořila tak, že bych se od ní nemohla několik hodin odtrhnout. Jak jsem si po pár prvních stránkách, který mě zrovna nenadchly, nadávala, že jsem si na recenzi vzala knihu, které má víc než 450 stran. 

Protože přeskakuju úvodní stránky knih a vrhám se rovnou na tu první, kde najdu samotnej text, nepřečetla jsem si krátkou ale důležitou zprávu. Kniha zachovává původní autorskou interpunkci. A nejen tu. Já se tak prokousávala prvníma stránkama a nestačila se divit, jak mohl redaktor takovej text vůbec pustit k tisku. Když už to bylo neúnosný, začala jsem mít podezření, že jde o záměr. Tohle by Kniha ZLIN do oběhu určitě neposlala. A taky že ne. Ty občas divně navazující věty a trošku zpřeházený slova maj svůj význam a já si na ně po tomto zjištění velmi rychle zvykla a časem si je i oblíbila. Nespisovný knihy známe všichni, ale tahle jde ještě o kus dál. 

Sunday, 7 May 2017

Začínám hubnout s @jmenujisepeta

V posledním článku jsem vám ukázala, jak vypadal můj jídelníček v posledních 4 měsících, tedy v době, kdy jsem zhubla 12 kilo. Jenže teď mi začíná úplně nový režím! 

První nákup :)

Předpokládám, že všichni už dávno znáte Péťu Elblovou z Blog by P. Já ji sleduju už dlouho. Ta holka mi je motivací, protože nejen vypadá úžasně, ale taky otevřeně mluví o svojí minulosti s poruchami příjmu potravy (ve zkratce se o její cestě dozvíte třeba z tohohle videa). I díky ní jsem se i já o svých problémech s jídlem odhodlala veřejně mluvit (TADY a TADY). To, že na sobě od začátku roku makám, už taky víte. Jenže jsem se nepochlubila, že po skvělých prvních třech měsících přišla menší krize. Za poslední měsíc jsem se neposunula nikam. Žádné přejídání neproběhlo, pořád jsem jedla v rámci možností zdravě, ale trošku povolila vůle a můj jídelníček s ní. Váha tedy stála a já věděla, že musím trochu zabrat, aby se dal celý proces zase do pohybu.

Thursday, 4 May 2017

Hubnoucí režim - jak vypadá můj jídelníček?

Po zveřejnění článku, kde rekapituluju své hubnoucí úspěchy za poslední tři měsíce (článek i s fotkami proměny zde), mi přišlo hodně zpráv, že by vás zajímalo, jak jím. Všichni víme, že zveřejňovat jídelníček společně s gramážemi je úplně zbytečné, protože je hubnutí individuální a každé tělo potřebuje něco jiného. Rozhodla jsem se to tedy pojmout trošku volněji a především pomocí fotek vám ukážu, jak tak asi teď jím... 


Snažím se jíst zdravě, vařit ze základních surovin a hlavně chci, aby byla příprava jídla co nejrychlejší. Většinou si nic nevážím a ani úplně nehlídám poměr surovin, jím prostě na co mám chuť (v rámci mezí) a jestli mám jeden den víc sacharidů a druhý den víc bílkovin mě moc netankuje :) 
Jídla tedy berte hlavně jako inspiraci. U mnoha fotek je jasně vidět, z čeho se jídlo skládá, u jiných to zběžně napíšu a vy mi dejte prosím vědět, jestli byste chtěli na něco recept :)

Všechny tyhle fotky jste mohli vidět na mém INSTAGRAMU. Některé jsou stále na profilu, spousta z nich už ale zmizela v černé díře InstaStories. Fotky jídel tam přidávám docela často, takže se můžete nechat inspirovat i tam :)

SNÍDANĚ

Mugcake + řecký jogurt, oříšky a borůvky

Sunday, 30 April 2017

Problém zvaný body-shaming


Zrovna nedávno jsem narazila na články, kde se média pozastavují nad tím, jak se známé fitnessky vysmívají ,,obyčejným" lidem, které potkaly ve fitku. Schválně si je přečtěte třeba TADY nebo TADY. Fakt, že se kolem těchto kauz strhl povyk naštěstí naznačuje, že je ještě spousta slušných lidí, stejně se nad tím ale nejde nepozastavit...

Zdroj - dailymail.co.uk


S anglickým slovním spojením „body shaming“ se můžeme nejčastěji setkat u článků o celebritách, kde se řeší, jak vypadají. Většinou se jedná o kritiku jejich vzhledu, především pak těla. Jenže tzv. body-shaming se netýká jen celebrit, najdeme ho všude. Každý den můžeme vidět, jak je něčí vzhled hodnocen, kritizován, či dokonce zostuzován. A to se děje snad ještě častěji v prostorách, kde se lidé svým tělem zabývají. 

Ve fitness centru nebo třeba v diskusích na sociálních sítích se lidé zabývají tím, jak zdokonalit své tělo. Jenže často neřeší jen ta svá těla. Na facebooku můžete denně narazit na spoustu fotek, pod kterými lidé uráží něčí vzhled. Mnohdy o tom daný člověk nemá ani tušení, protože ho prostě někdo bez jeho vědomí vyfotí a pak se mu vysmívá. Stejně tak jste si už určitě v šatně vyslechli rozhovor, ve kterém jeho účastníci pomlouvali někoho, kdo z šatny zrovna odešel, nebo se právě trápí na páse. Možná si řeknete, že na tom není nic tak hrozného. Pomlouvání tu bylo vždycky a říct svůj názor snad můžeme také, nebo ne?

Samozřejmě, že můžeme. Ale musíme si uvědomit, že naše slova mohou ovlivnit myšlení mnoha lidí. V dnešní době vám každý klade na srdce, abyste si názorů ostatních nevšímali. To se však lehce řekne a hůř udělá. Když někdo, kdo si sám sebou není úplně jistý, čte to obrovské množství hanlivých poznámek směřujících na něčí postavu, logicky se bojí, co si asi lidé (nejen ve fitku) pomyslí o něm a o jeho těle. Narazíte tak na mnoho lidí, kteří vám řeknou, že se do posilovny bojí a stydí chodit, protože nemají určitou postavu. Nejsou ještě dost hubení a osvalení, nemaj ještě ty nejnovější fitness legíny a úplně nevědí, jak na kterém stroji cvičit. Najednou se z místa, kde by na svém cíli (lepším těle) měl pracovat každý, stává místo, kam mohou chodit jen lidé, kteří už „nějak“ vypadají.

Ale ani fakt, že máte pekáč buchet na břiše, ještě neznamená, že se vás body-shaming netýká. Jen se zamyslete, kolikrát jste četli nebylo slyšeli, že někdo vypadá jako „babochlap“ nebo „už je moc svalnatý“. A to už si říkáte: „Kdo vlastně rozhoduje o tom, jak má tělo vypadat?“ Správně si asi odpovídáte, že nikdo. Jenže internet a sociální sítě dávají každému možnost, aby se vyjádřil. A to i urážlivě. Dříve probíhalo toto „pomlouvání“ v malém okruhu lidí, dnes ale může narůst do velkých rozměrů. Ideál krásy dříve určovala především televize, v poslední době se ale mluví hlavně o instagramovém ideálu krásy. Body-shaming je s ním silně spojený, protože se do něj může zapojit takřka každý. Takovéto útoky pak nezasáhnou jen pomlouvaného, ale i mnoho dalších, kteří věc sledují jen z povzdálí. Zastaňte se tedy příště člověka, který je takto veřejně urážen. Pomůžete tím nejen jemu, ale i mnoho dalším, kteří se bojí, že by je mohlo potkat něco podobného. Každé tělo je jiné a každý člověk má také jiné cíle, podpořte ho tedy, aby jich dosáhnul. Nemusí se nám každý nutně líbit, ale proč bychom zrovna my měli hodnotit, jestli takhle někdo má nebo nemá vypadat...

Wednesday, 19 April 2017

Proč je pro hubnutí důležité posilovat (vysvětleno opravdu polopatě)

,,Jééé ty se snažíš hubnout? Tak to musíš dělat hodiny kardia, viď?"
,,No, ani ne, hele..." 



Kolikrát už jste už slyšeli, že abyste podpořili hubnutí, musíte cvičit hlavně kardio? O spojení kardia a hubnutí jsou napsány miliony článků. Ať už těch odborně vypadajících, nebo takových, jaký si tu na svým blogu píšu já. Naštěstí už jich je spousta i o tom, že je posilování pro hubnutí vážně důležitý. Některý jsou ale moc odborný. Ne každýho zajímá, jak fungujou jednotlivý hormony a buňky v našem těle, někoho prostě ty biologicko-chemický-až-fyzikální kecy prostě nezajímaj a já to chápu. Ono se to totiž dá celý shrnout do jednoho řádku, kterej snad ani netřeba vysbětlovat:

Posiluješ, máš víc svalů - čím víc máš svalů, tím rychlejc spaluješ - čím rychlejc spaluješ, tím víc můžeš jíst.

No není ten konec přímo pohádkovej? Čím víc máš svalů, tím víc můžeš jíst! To už za tu námahu při posilování stojí, no ne? :)

Ale dobře, pojďme si to ještě malinko rozebrat, ať v tom máte opravdu jasno. Posilováním nabíráte svalovou hmotu. Ta na svůj chod potřebuje víc energie, než tuk. To znamená, že když budete mít víc svalů, budete potřebovat víc energie, tedy budete spalovat víc kalorií. Osvalenější tělo bude v běžném životě spalovat víc, než to méně osvalené. Pokud chcete hubnout, rychlejší spalování je přesně to, co potřebujete. Ale i pokud chcete váhu jen udržovat, tak je rychlejší metabolismus určitě příjemnou pomůckou, vždyť kdo by nechtěl víc jíst a přitom nepřibrat. Svaly vám prostě a jednoduše umožní si na talíř naložit větší porci, protože vám je pak pomůžou rychlejc spálit :) A to samozřejmě nemluvím o tom, že se díky posilování vaše tělo tvaruje. Ti, co pravidelně posilují, si většinou nestěžují na to, že jim stojí váha. Ona třeba opravdu stojí, ale posilování vám zajistí, že ty změny místo na váze uvidíte především v zrcadle! 

Tohle není článek, kde bych chtěla porovnávat, co je lepší, jestli kardio nebo posilování. Nesnažím se vám tímhle článkem kardio zakazovat. Jen říkám, proč nezanevřít na posilování :) 

A pak vám někdo ještě řekne: ,,Hlavně žádný těžký váhy, jinak ti narostou svaly a budeš vypadat jak babochlap!" Ale o tom zase příště... 

Jak už víte z minulého článku, za první 3 měsíce hubnutí se mi povedlo shodit 11 kilo. A i když všichni dobře víme, že hubnutí je především o stravě, i na fotkách je vidět, že mi to posilování (hlavně s vlastní váhou těla) taky prospělo :) 

Saturday, 15 April 2017

Když je kolem vás hned dopoledne TOO MUCH BLOOD

Divadlo
Večer. Slušný oblečení. Pocit, že jsem součástí něčeho kulturně ,,na výši".

,,Dobrý večer, vaše lístky prosím."
,,Dobrý večer, tady... Ježiš pardon, vždyť ono je dopoledne"
,,Ajo, já na to taky pořád zapomínám!"

Takhle nějak vypadal můj rozhovor s uvaděčkou v Divadle Komedie. Obě jsme se našemu přeřeku zasmály. Bylo 11 dopoledne a očividně jsem nebyla jediná, kdo si návštěvu divadelního představení spojuje s pozdějším časem. A co teprv ten nezvyk, když jsem šla do divadla s batohem? Dobře, nebyl to žádnej křiklavej sportovní batoh a kromě něj jsem byla oblečená v rámci možností slušně (ale večerní róba to taky zrovna nebyla), stejně jsem si ale přišla trošku divně. A znovu jsem se svými pocity nebyla sama, s kamarádkou jsme se usmívaly, když jsme (neslušně) poslouchaly rozhovory z řad za námi, které se nápadně podobaly našemu přemýtání nad divností toho všeho. Předpokládám, že se takhle cejtí každej, kdo se rozhodne navštívit dopolední veřejnou generálku místo následné premiéry a dalších klasicky večerních představení... Tyhle divnopocity ale naštěstí vůbec neovlivnily moje pocity přímo z představení.

ZDROJ

Wednesday, 12 April 2017

INSTA RECIPE: Healthy Banana and Almond Butter Muffins

I found out that many of my Instagram followers loved my idea of "Insta Stories Recipes" @mishyvavrin. Insta Stories Recipes work quite easily, I simply take pictures or videos while cooking and then post them to my stories. And I understand quite well why my followers love it. It shows how normal people (I mean no chefs or fancy food bloggers) prepare their food... And since it went so well I decided to put this recipe into a post because as we all know Insta Stories only last 24 hours...

ČEŠTINA NÍŽE...


Saturday, 8 April 2017

Knižní koutek: S Dopplerem nad Oslem

Doppler, pilný Nor, se ze dne na den rozhodne, že bude žít v lese. Opustí práci, hezký dům i rodinu a usadí se ve stanu v lese nad Oslem. Brzo mu dojdou peníze i jídlo, a tak zabije losici. Jenže tím kromě masa získá i nového společníka, (její) losí mládě. A to je teprve začátek Dopplerova nonkonformního života...

Když sladíte knížku s obědem...

Skandinávie. Skandinávii miluju a každá kniha skandinávského autora nebo ve skandinávském prostředí má prostě hned takové to malé (větší) bezvýznamné (spíš docela významné) plus. Není to spravedlivý, ale takovej je život. Doppler ale tuhle výhodu vůbec nepotřeboval. Přitom je tady v té knížce ta Skandinávie fakt důležitá. Skandinávské země jsou známé svou vyspělostí, všechno tam klape, jak má, lidi jsou na sebe milí (za půl roku jsem tam nepotkala jedinou prodavačku, která by se na všechny neusmívala) a všichni jsou šťastní a spokojení. No a přesně tohle všechno přestalo Dopplera bavit. 

Protest. Doppler protestuje proti společnosti a všemu, co je pro ni dnes typické. To všechno bylo typické i pro něj, ale jemu se to najednou přestalo líbit. Už i v tom náhlém obratu vidím autorovu kritiku dnešních měnících se extrémních trendů (ty ještě pořád jíš lepek a všechny ty jedy co nejsou raw? a fakt si ani neuvažoval, že bys mohl bejt vegan?). Nepřehlídnutelný je třeba protest proti konzumu. Doppler se sice neobjede bez nízkotučnýho mlíka, peníze na to, aby si ho koupil, ale nemá, a tak se zaměstnancem supermarketu uzavře směnný obchod, kdy mu dá losí maso a on mu za to před obchodem nechává mléko a další věci, který Doppler přes veškerej odpor nemůže opustit. 

Sebekritika. Autor Erlend Loe sice v knize kritizuje společnost, to by ale bez vlastní sebereflexe mohl udělat jen těžko. A to samý byste měli udělat i vy, jinak většinu vtipů v knize vůbec nepochopíte a budete se nudit od začátku do konce. To neznamená, že byste se po dočtení poslední stránky měli chytit za nos a kompletně překopat svůj život, to po vás nikdo nechce. Tohle není kniha, která vás chce měnit... 

Samota. Nebo osamělost? Doppler odchází do lesa, protože nemá rád lidi. Chce být sám. Chce přemýšlet. Třeba o tom, že vlastně nikoho pořádně nezná. Přitom je ale rád za společnost malého losa, ke kterému se chová, jako by to byl člověk...

Absurdita. V knize se stávají věci, které jsou až nereálné a nemyslitelné. Na každé druhé stránce vás Doppler (spolu s  téměř všechmi ostatními postavami) překvapí. Připravte se na trochu toho přehánění. 

Satira. Především pak její komická část. Za břicho se možná popadat nebudete, nudit se ale taky nebudete (pokud jste teda otevřeni troše té sebekritiky). Musíte bejt prostě připravený se zasmát některejm jevům dnešní doby. 

Děj. Ten tam opravdu moc důležitý není. Mně to sice nevadí, ale pokud jste spíš fanoušci obrovských zápletek, Doppler možná nebude kniha pro vás. 

Kniha je tu pro všechny s otevřenou myslí, kteří jsou schopni sebekritiky, nebo alespoň kritiky dnešní doby a způsobu života. 
Já jsem z ní nadšená. Už si ani nepamatuju, kdy jsou podobnou knihu četla, jestli vůbec... 

Doppler, Erlend Loe 

Za recenzní e-knihu děkuju nakladatelství Kniha ZLIN
Knihu najdete ZDE.

Saturday, 1 April 2017

Weight Loss: Results After 3 Months (Transformation Pictures)

I started my weight loss journey on January 3 and I started seeing results immediately. I'm pretty sure it's one of the reasons why I'm still in the process and I haven't given up on it like I did many times before. So here I am after three months and I dare to say that I look better even though I still have a long way in front of me...

ČEŠTINA NÍŽE...



I wrote an article about my first month of weight loss journey two months ago. You can read this article HERE. Back then I was excited and ready to continue. I've started a million times and I gave up that many times as well but this time it's been already three months and I believe that these three months were enough to change my lifestyle (hopefully forever). 
I'm not going to say that these three months were easy but they weren't hard either. Once you find the right motivation and once you start there's nothing that could stop you. My motivation is to get healthy. I'm really sorry for what I've done to my body but there's no space for regrets anymore. I don't want to look back and blame myself for what I've done. I'm doing my best now and that's what matters! 

Tuesday, 21 March 2017

RECIPE: Healthy Chocolate Peanut Butter Muffins (made with avocado)

I've fallen in love with healthy baking so I'm now trying every healthy recipe that I find. I usually change it a bit and this time it all worked out well so I wanted to share this delicious recipe with you!

ČEŠTINA NÍŽE...



These muffins are easy and quick so they're perfect if you're craving something tasty right now because you'll have delicious muffins ready in half an hour! Sounds perfect, right? Let's get into it!

Thursday, 16 March 2017

Shopping Guide: Ultimate Grocery List - What to Buy When You Want to Eat Healthy

We've all been at the point when we wanted to start eating healthy but we didn't know what food should we buy. We went shopping, bought what we thought is enough and when we came back and started browsing through hundreds and hundreds of healthy recipes, we found out that we always miss at least half of the ingredients...

ČEŠTINA NÍŽE...



I get you, I know this struggle too well. But the more I learn about healthy eating the more I see that I actually need just a couple of basic foods to get me through the whole day. A healthy lifestyle is actually quite easy to follow...

Don't buy processed food. Buy basic food and make your own meal out of it. Forget about all the supplements you see on the internet, it's not necessary to buy expensive proteins to be healthy. Forget about 99% of fitness, protein or müsli bars because they're not healthy! The fact that you see every fit girl on Instagram eating them doesn't mean it's actually healthy. So again, focus on basic food because you can make everything you need out of it...

Saturday, 11 March 2017

The Most Important Thing No One Tells You About Studying Abroad

I already told you 10 reasons to study abroad but I realised I forgot to mention the most important thing about studying abroad. This might actually make you doubt whether you should go on an exchange... 
ČEŠTINA NÍŽE...



The thing no one will mention before you go studying abroad is that you'll miss it when you're back home. 
You'll miss it a lot!

I wrote an article named When you miss your second home where I talk about missing Gothenburg. Now, 4 months later, I still feel the same. But my post That feeling after coming home from living abroad speaks more about what I want to talk about today.

Sunday, 5 March 2017

Life with Eating Disorders and Self-hatred 2/2: How to Get Rid of Eating Disorders and Self-hatred

Everyone knows eating disorders even though there's no exact diagnosis and there's no cure for them. It's not easy to get rid of eating disorders but it's not impossible as well. Today I'm going to tell you how I managed to do it and I hope this advice might help you to deal with it as well!

ČEŠTINA NÍŽE...





I told you my story in the last post. I told you how I started having problems and lived with eating disorders and self-hatred. The last thing I mentioned was that I moved from a small town to Prague and that's when I realised that my feelings aren't right. I knew I needed to change that!

Before I'm going to tell you what I did to get rid of eating disorders and bad feelings about myself, I want to remind you that if you met me now, you wouldn't call me skinny. I fought with food till I was nineteen and even after this point I didn't eat well. I focused more on my mind which is more important in this case. But if you read some of my last articles you know I'm now focusing on living healthy so I can cure my body, not just my mind, as well.But I want to talk about healthy mind today...

STOP BEING AFRAID OF FOOD, EDUCATE YOURSELF
I saw that I'm moving nowhere with junk food, starvation and self-hatred and I knew I needed to change something in order to live a normal life. But the change can't come easily after so many years. I saw the consequences in the way I treated myself and the way I thought about food. I was afraid to eat. The good thing was that at that time the trend of healthy lifestyle and fit bodies ovecame the trend of anorexia and super thin bodies. I started to read articles about healthy food and I tried to force myself to stop being afraid of eating.

Saturday, 25 February 2017

Life with Eating Disorders and Self-hatred 1/2: How It All Started

I believe that many of you will understand the story I'm about to tell you. It's not surprising because there are many people suffering eating disorders, self-hatred and desire for perfection. On the other hand, many of these people don't know about their problem or they don't want to admit it to themselves. I stopped being ashamed about my problems and I'm not going to keep them a secret anymore. Just a very few people know my story. That's one of the reasons why I don't want to stay quiet anymore. That doesn't mean writing this article and admiting this problem to the world isn't a challenge for me...

ČEŠTINA NÍŽE...



I was nineteen when when I first realised it's not normal that I hate myself. The worst thing was that I felt like that since I was twelve. How come I only realised it after so many years? I have no idea. I never saw the desire for a perfect body and life and self-hatred as something bad. I felt like this since I was twelve because that was when I fell into anorexia. I only ate one meal a day and by a meal I mean one bread roll or one apple. What's more, I forced myself to work out a lot even though I moved a lot during the day anyway. I weighed myself many times a day when I started seeing results so I could enjoy my success. I jumped of joy when someone noticed that I lost weight and I was even more excited when someone told me that I shouldn't keep losing weight anymore because I already look good enough. I wanted attention. I also liked the control I had over my life and body. I wasn't happy, though. Not even a thinner body would make me feel good enough.

Saturday, 18 February 2017

5 Reasons to Visit Copenhagen

It's been one year since I visited the capital of Denmark and I want to remind you why you should visit this amazing city. Last year I published posts about our trip to Copenhagen (Copenhagen Day 1 and Copenhagen Day 2) which are full of photos. Now I want to summarize the reasons why Copenhagen needs to be on your travel list!



1. Food
You could say that there's delicious food in every city and you're right but damn Copenhagen... If you want perfect breakfast you can't go wrong with any bakery in the centre but my personal tip is to go to the Holm's Bager. That's where you start the day right!

Saturday, 11 February 2017

10 Reasons to Study Abroad

I spent one semester in Sweden and I loved it. It has been something I wanted to do and now I think everyone should try it. Here's why...
ČEŠTINA NÍŽE...



1. You'll learn to be independent 
I've been "mommy's girl" until I landed in Gothenburg last January. I wasn't able to do anything without her help and suddenly I had to go through bureaucracy and everything connected to moving to another country all by myself. But that wasn't all. I had to take care of myself. You might think it's obvious but I wasn't used to it. I had to plan my time, do laundry, cook and so on. That was a sudden change. So you just have to do all of this because none else will! And that's good...

2. Learn the language
If you've never really used English in everyday life studying abroad will be a huge change for you. You might think your English is good because you have good grades but you might find out it's not true. Suddenly you'll have to speak English to your doctor or learn how to use special machines by reading English instructions. That's when you really learn. And of course you'll learn the informal English which is something you can't practice anywhere else. 
And of course it's not just English :)

Saturday, 4 February 2017

Weight Loss: 1 Month In

Some of my readers already know that I started my weight loss journey at the beginning of 2017. And it's going really well! But it's not just about losing weight...
ČEŠTINA NÍŽE...



It's been a month since I started with losing weight. Month is a short period of time but for me it's a huge step! I've started a million times and I always failed. Sometimes I was able to eat healthy and excercise just a couple of days, sometimes longer. But it always ended with overeating. Why? Because I didn't eat enough. I ate just a few calories a day to lose weight fast and to look good in shorts. So I was literally starving myself and that's something you can't do for a long time. This time I turned it all around and did what I should have years ago.

I started losing weight because I wanted to be healthy.

Monday, 30 January 2017

Living Abroad: Katerina - Czech Girl in the UK and the Netherlands

I can see that you like my interviews with people who lived or live abroad so I'm here with another one, interesting one! And I might be even happier because this time it's an interview with Czech girl who's already lived abroad twice and loved it :)
ČEŠTINA NÍŽE...


Hi Katerina! You're currently living in the Netherlends but before we get to that I'd like to ask you about the UK because you spent half a year there. Where exactly were you and why did you move there?
People often want something new and I was looking for new experiences and I wanted to find my boundaries. I spent one semester as an exchange student at the university in Bristol. Bristol is an amazing student city in southwest England. The UK is a great place for life I just need to forget the well known windy British weather that I couldn't get used to. I traveled a lot while I lived in the UK. I love their architecture, brick houses, old British pubs as well as wild countryside that looks like from Emily Brontë's or Daphne du Maurier's novels.

Sunday, 15 January 2017

Blogging Tips: How to Break Through Writer's Block

I've been blogging on and off since I was 12 and I definitely know what it means to have writer's block. Throughout all these years I've found some things that help me to overcome it and I'd like to share them with you!
ČEŠTINA NÍŽE


There are several things I do when I don't feel like writing. Sometimes it takes days but there are also periods when I don't want to sit down and write anything for weeks. I found a couple of ways how to overcome this struggle but there's one thing that never helped me: forcing it. So what do I do to start writing and loving it again?

Wednesday, 11 January 2017

Healthy Recipe: Avocado-Banana Brownies

It has only been a week and I'm already trying many healthy recipes because I want to change my meals as many times as possible so I'm still motivated to stick to my New Year's resolutions...
ČEŠTINA NÍŽE...



I love anything brown. It means there could be chocolate in it. And I looooove chocolate. Brownies are my favourite desserts. I could eat them every day, not kidding. But now I'm trying to lose weight and brownies are usually full of sugar which wouldn't fit into my diet (don't get me wrong, I'll definitely have some later but for now I want to stick to my diet plan as much as I can). But I've heard about brownies made of avocado or red beans. So I decided to buy avocado this time (even though I don't really like it) and found the easiest recipe I could.

Sunday, 8 January 2017

New Year's Resolution: 5 Simple Rules of Healthy Lifestyle

Yes! I started my weight loss journey at the beginning of 2017! I really needed to do it and I'm glad I started... 
ČEŠTINA NÍŽE...



I know that there is a saying when it comes to weight loss: Nobody said it was easy. That is really true! I've started maybe a thousand times and as you can guess I never finished my weight loss journey... I feel that now I'm ready but I know that only time will say.
But... healthy lifestyle actually IS EASY! You can find (too) many articles that are far away from truth (and I want to start series where I'd explain these myths) but in the end you'll find out that all you need to keep your lifestyle healthy is to use your common sense! 
So what should you do to live healthy? 

1. MOVE
Our society is known for its sedentary lifestyle. Every hour spent sitting is wrong for your body: it makes your methabolism slower, it weakens your muscles, it doesn't really help your spine, and so on.