Monday, 19 June 2017

Knižní koutek: Doppler byl dobrej? To jste ještě nečetli tohle...

Znáte ten pocit, když je něco tak dobrý, že nechcete, aby to skončilo? Takhle jsem se cejtila při čtení knížky Náklaďáky Volvo.  


Není to tak dávno, co jsem se tu v takové nekonvenční recenzi rozplývala nad knížkou Doppler od autora jménem Erland Loe. Všechno, co jsem do článku napsala, je pravda. Tak a teď to hezky všechno vezměte a vynásobte dvěma. Nebo rovnou deseti. A přesně taková je knížka Náklaďáky Volvo

To jsem tu recenzi vzala docela hopem, co? To bude tím, že se nechci opakovat. A hlavně, proč bych měla dlouze okecávat, že jsem z tý knihy prostě nadšená? 


No dobře, zkusím trochu shrnout, z čeho jsem to vlastně nadšená. Ta knížka je prostě vtipná. Nečekejte klasický vtipy o policajtech nebo blondýnách. Tady jsou ty vtipy tak trošku schovaný za kritikou dnešní společnosti, obalený notnou dávkou ironie. Slovo satira to vystihuje asi nejlíp. 

Nečekejte nějakou zapeklitou dějovou linku. Autor to sám o svém veledíle ví. To mě přivádí k další věci, která mě na druhém díle Dopplerova příběhu zaujala. Autor často vystupuje do popředí a seznamuje nás se svými myšlenkovými pochody. A ty jsou znovu silně ironické a vtipné. 

Pokud chcete sledovat moje čtení online, mrkněte na můj instagram
V prvním díle jsme sledovali jen podivné počínání Dopplera, ale v knize Náklaďáky Volvo se setkáváme s dalšími postavami. Znovu pořádně nekonvenčními. Jenže co je vlastně normální? Autor Erlend Loe je mistrem v popisování obyčejných životů. Dokáže, jen tak mimochodem, úderně a stručně napsat něčí životopis. Nejzajímavější na tom je, že jsem si vždycky při čtení říkala: ,,Ti jsou ale divní. On musí vždycky přijít s nějakou jobovkou." Jenže pak mi došlo, že takhle to prostě kolem nás vypadá. Ten se věčně hádá se sousedem, tamten si zapisuje, kolik za den viděl ptáků (ptáci jsou pro tuhle knihu stěžejní!), tamta hulí a támhleten se soudí se svou rodinou. To vlastně dneska není nic neobvyklého... 

Přiznám se, že se mi první díl zdál absurdnější. Hlavně druhá polovina mi občas přišla přehnaná a to i přesto, že chápu, že to byl autorův záměr. To se mi u druhého dílu nestalo. Možná proto, že Erlend Loe od začátku tu hranici absurdity nastavil docela vysoko a já si na ni tak už zvykla. Prozradím vám ale, že se můžete těšit na úplný konec. Hollywood hadr! 

A i když jsem tím už známá, nemůžu nezmínit, že se to všechno odehrává ve Skandinávii. Tentokrát dokonce ve Švédsku, trochu i v Göteborgu, kde jsem studovala, zbytek pak hlavně ve värmlandu, kde jsme taky pár dní strávili na roatripu. To jsem pak blaženě četla o švédskejch lesích a jezerech a vzpomínala. Za nejlepší pak považuju část, kde se Maj Britt s Dopplerem na 7 stránkách hádá, jestli je lepší Norsko nebo Švédsko! 

Ale pozor! Je to jednohubka. Na každou knihu vám stačí pár hodin. Potřebujete se večer po celém dni v práci odreagovat? Lepší knížku nenajdete...

Náklaďáky Volvo, Erlend Loe

Za recenzní výtisk děkuju nakladatelství Kniha ZLIN.
Knihu najdete ZDE

Pozor na ty recenzenty! :))

2 comments: